Nejčastější ALERGIE – NESNÁŠENLIVOST – INTOLERANCE u psů a koček

Máte-li doma nějakého chlupatého společníka, určitě jste zaznamenali, že se čas od času podrbou, olíznou nebo se otřou hlavou o Váš gauč... Samozřejmě tak jako nás lidi, tak i zvířata někdy něco zasvědí a mají potřebu se prostě v daný okamžik poškrábat a ulevit si.

Ne vždy však jde jen o jakousi fyziologickou potřebu organismu, nýbrž se může jednat o určitý typ alergie – nesnášenlivosti – intolerance, spojené s klinickými příznaky projevujícími se na kůži, srsti a zažívacím ústrojí.

U alergií z prostředí se často dostavuje pruritus (svědění kůže), zarudnutí kůže nebo sliznic, kopřivka, otok očních víček, pysků apod..

Alergie na bleší kousnutí doprovází extrémní svědivost, zarudnutí kůže až alopetická ložiska po těle (místa s vypadanou srstí). Sekundárně se pak může dostavit šupinatění nebo zánět kůže, včetně oblasti meziprstí a uší.

Tyto kožní příznaky jsou bohužel pozorovány i u potravních intolerancí (chcete-li alergií na krmivo), kde může a nemusí být svědivost a k nimiž se můžou přidat, popřípadě se vyskytovat samostatně, další příznaky jako je nespecifický průjem, měkkčí stolice či zvracení. To si málokdo spojí dohromady a spíše přisoudí důvodu, že jeho mazlíček pouze ´´někde něco špatného sežral´´.

Často v praxi také slýcháme od majitelů, že je pejsek/kočička vybíravá, ...a oni naopak třeba jen instiktivně preferují potravu, která jim nečiní zdravotní obtíže.

Nástup alergie může přijít v každém věku bez rozdílu druhů a plemen. Ne vždy se dostaví všechny příznaky. Proto je třeba dbát a nepodcenit opakující se nebo v horším případě déle trvající, symptom – i když může být jen jeden.

Samozřejmě je žádoucí vždy vyloučit jiná onemocnění, která se projevují velmi podobně, získat detailní anamnézu pacienta (tzn.veškeré informace o jeho dosavadním životě, kde žije, čím je krmen, zda bere nějaké léky a potravní doplňky, zda se kamarádí s nějakým jiným psem, kočičkou atd.) a ověřit si daný klinický problém, čili zvíře řádně vyšetřit.

Častými důvody určité míry svědivosti kromě alergií mohou být primární a sekundární bakteriální infekce či kožní parazité, jako je blecha, svrab, demodex( trudník – hlavně u mladých psů), popř. sezónně se vyskytující sametka (červený drobný roztoč vázaný na pozdní léto). Vše jde odhalit přímo na veterinárním pracovišti, které disponuje mikroskopem (sametku nebo blechu/bleší trus však uvidíme i pouhým okem).

V případě zažívacích obtíží je vhodné udělat koprologický rozbor trusu a doplnit příp. o specifická laboratorní a přístrojová vyšetření trávícího traktu a souvisejích orgánů.

Dnešní veterinární medicína umožňuje alergenodiagnostiku, nejčastěji z malého objemu krevního séra (méně často pak pomocí intradermálních testů). Výsledky krve jsou do jednoho týdne a dokáží odhalit alergii na potravu a její složky-různé druhy masa, obilovin, mléčné výrobky, zeleninu apod., sezónní (dostavující se hlavně na jaře) a celoroční alergeny jako jsou pyly trav, květin, stromů, přecitlivělost na roztoče, plísně, alergie na peří, chlupy, hmyzí bodnutí nebo i kvasinky apod..

Je nutné mít na paměti, že alergii nelze vyléčit, ale pozitivní zprávou je, že ji lze po odhalení velmi dobře ´´zvládnout´´ pomocí protisvědivých léků ve formě 1-2injekcí s frekvencí 1x měsíčně nebo tablet užívaných denně po dobu 1-4týdnů dle závažnosti stavu (které již nejsou na bázi kortikoidů s vedlejšími projevy, jako v minulosti a fungují do 12hod), doplňkové antipruritické šampony a v případně i speciálních veterinárních eliminační či cílené hypoalergení diety. Není radno však zahájit léčbu a podávat veterinární dietu bez konzultace s veterinárním lékařem.

Neklesejte tedy na mysli, pokud máte doma ´´ASI ALERGIKA´´, vystupte z onoho začarovaného kruhu a zajděte s ním na vybraná veterinární pracoviště na diagnostiku